Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Posouzení úrovně rekreačního rybolovu a managementu rybářských revírů v České republice ve smyslu dosažení dlouhodobé udržitelnosti
Chalupa, Petr
Disertační práce se zabývala posouzením úrovně rekreačního rybolovu a managementu vybraných pstruhových revírů v užívání Výboru Územního svazu pro severní Moravu a Slezsko Českého rybářského svazu. Úroveň výkonu rybářského práva v pstruhových revírech byla v rámci této disertační práce hodnocena od ročních sumárních dat získaných z hospodářské evidence jednotlivých pstruhových revírů z let 2000 až 2014, přes individuální data o docházkách a úlovcích získaných z pstruhových povolenek za rok 2013, která byla porovnávána s jednotlivými údaji o úrovni zarybnění, až po zhodnocení úrovně výkonu rybářského práva vybraného pstruhového revíru, včetně ichtyologického průzkumu. Komplexní zhodnocení úrovně výkonu rybářského práva bylo provedeno pro salmonidní společenstva ryb, tj. pstruha obecného, lipana podhorního, pstruha duhového a sivena amerického.
Zhodnocení trendu vývoje úlovků lososovitých ryb a lipana podhorního ve vybraných pstruhových revírech řeky Svitavy
Polívka, Lukáš
Bakalářská práce je zaměřena na faktory ovlivňující početnost rybích společenstev na pstruhových rybářských revírech, hlavně na lososovité ryby a lipana podhorního. Dále je práce zaměřena na vyhodnocení ročních úlovků uvedených druhů ryb na pstruhových rybářských revírech Svitava 3, 4 a 5 za posledních 15 let. Tyto výsledky budou srovnávány s rybářským tlakem na sledované revíry a s úrovní zarybňování násadami uvedených druhů ryb. Pro vyhodnocení úlovků, rybářského tlaku a úrovně zarybňování je použita hospodářská evidence pstruhových revírů MRS v Brně. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší celkové roční úlovky jsou za sledovaných 15 let zaznamenány na revíru Svitava 3, který je také zatížen nejvyšším rybářským tlakem. Naopak nejlépe zarybňovaným revírem je revír Svitava 5. Je třeba také říci, že faktory prostředí ovlivňující početnost ryb v řece Svitavě se od roku 1989 výrazně zlepšily. Ve velké míře k tomu přispělo zrušení mnoha problematických provozů a také výstavba komunálních čistíren odpadních vod.
Analýza návštěvnosti revírů Českého rybářského svazu v rámci celosvazového rybolovu
ŠMÍD, Pavel
Cílem práce bylo sledovat návštěvnost, množství docházek a úlovků na revírech Českého rybářského svazu (ČRS). Vybraná data týkající se zejména Jihočeského územního svazu ČRS byla vyhodnocena a graficky prezentována. Na modelovém trofejním revíru Vltava 24 se speciálním managementem byly vyhodnoceny denní docházky a úlovky a bylo porovnáno chování rybářů během prvních dvou let nového managementu. Druhou částí práce bylo vytvořit model, který bude podkladem pro návrh změn přerozdělení finančních prostředků v rámci systému celosvazového rybolovu (vybrané za tzv. celosvazové povolenky, platné na všech revírech ČRS). Byla vyhodnocena návštěvnost a úlovky ryb v kilogramech dosažené na revírech jednotlivých územních svazů (ÚS). Byly posouzeny současný systém přerozdělení finančních prostředků i předchozí návrhy na změny, které nebyly přijaty. Současný systém využívající k rozdělení finančních prostředků (řádově 80 mil. Kč ročně) pouze vykázané kg ulovených ryb nejvíce zvýhodňuje ÚS s velkým počtem členů, nejméně výhodný je pro územní svazy obhospodařující velké plochy revírů. V rámci DP byl navržen model přerozdělení finančních prostředků, který zahrnuje další náklady sportovního rybolovu, jako jsou péče o revíry (vázaná na plochy rybářských revírů) a nájmy a využívá docházky a ponechané úlovky. Model bude podkladem pro další jednání v rámci ČRS.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.